4:10 ráno. Normální lidi spí. Já radši plním rozkaz od doktora. - "Založ si blog, piš na něj kdeco a hlavně všecko co tě napadne, musíš se otevřít světu a přestat se bát." - Takže teda dobře.
Nebojím se. Jdu do toho.
Za oknem mi hučí tramvaje. Ani takhle k ránu si nedají pokoj a prostě pořád a pořád vozí lidi sem a tam. Kdo vlastně proboha jezdí touhle dobou? A v tomhle ročním období? Mám na sobě svetr, ponožky a navrch ovčí peřinu a stejně mi není teplo. Lidi venku jsou blázni. Chce se jim jezdit tramvají. A nebo nechce?
Celé mě to mate. Tma mě mate. Ta asi nejvíc.
Já nemám ponětí, jestli mi tohle ještě znovu půjde. Proč by taky mělo.
Vnitřek mojí hlavy je velká změť nesmyslů, které se derou ven.
muflon!
Žádné komentáře:
Okomentovat