Neděle večer. Docela jsem proflákala víkend, ikdyž jsem určitě měla radši počítat matiku a házet okem po japonskejch dějinách. Taky jsem si mohla udělat nějakou tu maturitní otázku ze společenských věd, ale samozřejmě jsem neudělala nic.
Krom toho, že jsem viděla Djanga (ale toho jsem vlastně viděla už v týdnu), naložila si nohy do citronové lázně, upekla ten úžas dort, hrála dvě hodiny badminton a blbla s polaroidem, jsem to prostě a jednoduše děsně proflákala. Nejlepší na tom je ovšem ten pocit, že mě to vůbec nerozrušuje.
Včera jsem se musela smát všemu tomu humbuku kolem voleb. Facebook se na jeden den stal hatebookem. Naštěstí pevně věřím, že do týdne po tom neštěkne ani pes. To jediný mě uklidňuje. Protože mi z toho všeho je málem na zvracení.
Včera jsem se musela smát všemu tomu humbuku kolem voleb. Facebook se na jeden den stal hatebookem. Naštěstí pevně věřím, že do týdne po tom neštěkne ani pes. To jediný mě uklidňuje. Protože mi z toho všeho je málem na zvracení.
Jsem posedlá čajem s citronem, muffinama z Lidlu, svým novým deodorantem, wormsama, těma polaroidovejma fotkama, osvěžujícím tělovým krémem, novejma lodičkama, sněhem, nadcházejícím úterkem a matným lakem na nehty. Světe, líbíš se mi.
Žádné komentáře:
Okomentovat