Poznáte to, když:
- poslouchám devadesátky a střídavě pět minut uklízím a pět minut jsem ve stojce opřená o zeď, abych potrénovala ruce
- jsem bytostně přesvědčená, že je dneska čtvrtek
- spim do desíti
- když morning anebo evening senzejš mění stav a stanou se z nich prostě DAY SENZEJŠN
- nakrmím kocoura, zapomenu, že jsem to udělala a za deset minut mu do plný misky nasypu další dávku
- si nahlas zpívám Forever Young
- se rozklepu z rozhodnutí, jestli budu obědvat chleba anebo si uvařím rizoto
- piju-víc-než-10-kafí-denně
- si chci večer pustit seriál, ale usnu při začátečních titulcích
- jsem líná si třetí den umýt vlasy
- se dvakrát objednám na stejnou proceduru
- jdu plavat a zapomenu si plavky, takže se musím vrátit
- neustále přelepuju v diáři MUST DO nálepky na další a další a další (a další) den (momentální rekord je 16 dnů)
- si dávám číze bez kečupu
- jediný, kdy stíhám vyřizovat korespondenci, je v hromadném dopravním prostředku
- jdu na zkoušku a pak hned do práce VŽDYCKY
- si zapíšu do diáře vtipnou poznámku, zapomenu na to a pak se svému zápisu sama směju celej den
- se tak jako celkově směju vlastním vtipům víc než je zdrávo
- si dokážu rozplánovat čas tak skvěle, že na zkoušku, na kterou jsem si vyhradila čas na učení tři dny, mi najednou zbývá asi 18 hodin
- plynule přecházím do fakt hodně zvláštní verze slovenštiny
- v kabelce objevím čtvery sluneční brýle, klacík od nanuku, tři balíčky kapesníčků, dvě prázdný lahve (na vodu), knížku, patnáct účtenek, šest gumiček, jednu tezi bakalářsky práce, jednu náplast, sedm propisek, šest volně se pohybujících tabletek Brufenu, jeden obal na kapesní zrcátko bez zrcátka, čtyři různý rtěnky, dvě balení Heparoidu, ale vůbec žádnou peněženku
- si odškrtávám dny do odjezdu do Údolí smrti, kde jediný o co se budu starat, je, jestli děti maj nebo nemaj zástavu srdce
- si do třiceti stupňovýho vedra vezmu svetr a bundu
- jsem tak zmatená, že pravidelně přicházím na různá místa o hodinu dříve/později
- si týden říkám, že dneska už si fakt dám ten ananas, co stojí na lince
- si ohřívám jídlo v mikrovlnce na mód "Rozmražování"
- dvacet minut hystericky běhám po bytě, hledám flashku totálně všude a mám ji v ruce
- moje nejčastější reakce na cokoliv je: "A mám se posrat?"
- už ani nemám sílu rozčilovat se nad tím, jaký máme doma zasraný internety
- místo toho, co bych zrovna měla dělat, sepisuju nesmysly o tom, jak toho mám hodně
- mi upadne osmák na zem a pak ho honím se slovy "Vrať se ty píčo nebo umřeš!", protože mám kurevskej strach, že kocour ho dohoní rychlejc
- sedím v kuchyni, je půl jedný, a pak se podívám na hodiny a najednou je čtvrt na tři
- mám chuť se podívat na Buffy přemožitelku upírů
- si udělám čaj z bazalky místo z máty, vypiju to, a ani mi to nepřijde zas až tak divný
- se mi zdá o tom, že rodím koalu
- zamilovat se do mě je "jako rozhodnout se skočit z útesu"
- obnovím svůj rekord na jezdících schodech na Míráku z roku 2012 (tj. 23 vteřin)
- se mi povede jet z Křižíkovy domů hodinu a 6 minut
- fakt hodně mluvím
Tak podle tohohle všeho. A to prosím ještě určitě není všechno. Ale poznáte to taky podle toho, když hodně zapomínám valnou většinu věcí, co bych měla/musím/chci udělat.
Hawk.
Teď jdu dělat něco smysluplnýho. Třeba sedět a čumět ještě o něco víc, než sedím a čumím teď.
Žádné komentáře:
Okomentovat