fantazie

Tenhle týden hodlám přežít jen díky vidině soboty.
Můj Holub mi jednou dávno řekl, že když chci poletovat sem tam a mít hlavu v oblacích, musím stát nohama pevně na zemi. Že do té doby to nepůjde. Myslela jsem, že to je největší nesmysl světa. Poslední dobou zjišťuji, že to jde vlastně celkem snadno. Nohama jsem na zemi, docela stabilně. Hlavu mám v oblacích, protože můj svět létá se mnou. Prozření na jedničku.

Přišlo sluníčko. Fantastický, mám hroznou radost. Nebe mi konečně přestalo padat na hlavu a musím za ním.
Taky je toho sto milionů do školy. Blaží mě jen to, že už je to propánajána konec. Šlus, finíto. Nazdar.
Upekla jsem super bábovku, kokosovou a čokoládovými flíčky. Recept možná někdy jindy. Dohání mě únava. Oprava prvního řádku - tenhle týden hodlám přežít jen díky vidině soboty a postele (tak asi zapětminut).

o co víc hnusnějc to vypadá, o to líp to chutná - banány, jogurt, cheerios a navrch zalitý medem