neřád

DOBBY! Ne. Nikoliv Dobby, ačkoliv si slůvko "neřád" a skřítčí přívlastek v podstatě hlasitě říká.

Tyhle roztomilé upečence mám od svojí pratetičky, kterou, pravda, zanedbávám co se týče návštěv, ale často na ni myslím. Jejich výroba je snadná, ale stejně se vždycky chci vztekat a hulákat na celou kuchyň. Potřebujete jen listové těsto a (v tomto ročním období) mražené ovoce (osobně preferuji borůvky, ale dá se použít téměř cokoliv). Když se odhodláte vytvořit tyhle dobrůtky, budete mě mít rádi. Slibuju.
Pokud vám chutná (a ne že bych znala mnoho lidí, kteří v tom nejedou) fornetti nebo princess, tohle je to ono. Jenže si to vytvoříte doma a radost z nich je mnohonásobná. Proč jim ale říkám neřády? Jednoduše proto, že si dělají co chtějí.
Připravte si těsto, váleček, plech, pečící papír, hladkou mouku a rádélko. Pokud vaše domácnost nevlastní radlíčko, postačí obyčejný nůž, ale z pro mě zcela nepochopitelného důvodu nožem nikdy nedocílíte té perfektní chuti a nadýchanosti. Ačkoliv tím jen krájíte těsto na obdélníčky. Jedna ze záhad světa, které chci objasnit, než umřu.
Začínám zásadně od toho nejsnazšího - rozehřát troubu na 230°. Rozválet těsto (tak na tři milimetry), je sranda. Že se lepí nevadí, od toho je tu mouka. Za použití snového vynálezu (nebo tedy nože) připravím těsto na menší obdélníky a ty pak plním ovocem. V zimních měsících, kdy je třeba se snížit k použití mraženého, je dobré trochu je dosladit cukrem. A teď přichází ta nejvzteklejší část celého pečení (nebo jedna z nich). Zavírání ovoce do taštiček. Je důležití postarat se, aby těsto drželo u sebe jako přibité (a i tak slibuju, že vám ty svině vytečou).

Naštěstí v dnešní moderní době existuje záchrana v podobě pečícího papíru, takže se nebojte ho použít. Mytí plechu od rozteklého a připečeného ovoce nepatří k mým oblíbeným činnostem, zatímco vyhození znehodnoceného papíru je hračka.
Až je uzavřete a vyskládáte na plech, potřete je rozšlehaným vejcem. Strašně ráda používám husí metličku, ale pokud je vaše rodina o něco modernější než ta moje, s klidem použijte takovou tu gumovo-plastovou věcičku, která husí brka nahrazuje. Šoupněte pomatlané neřády do trouby. Po cca pěti minutách vám stačí provonět kuchyň tak, že to nepochopíte. Možná budete muset i vyvětrat. Zároveň je třeba je znovu přetřít, aby získaly zlatavý nádech, až je za dalších plus minus pět minut vytáhnete ven na světlo boží. Nebojte se je pocukrovat.
Vytekly, žejo? Pokud ne, dejte mi prosím vědět, JAK SAKRA jste toho docílili. Dobrou

 chuť.

mnohem radši haribo

Až se mě budete chtít na chvíli zbavit, kupte mi haribo bonbóny (v nejlepším případě jahůdky) a bude klid. Nikdy nekupujte želé bonpari - to je totiž vážně hnus.
Další hnus je taky za oknem. Podivný, když fouká tak, že mě zebe celý tělo. A to jsem navlečená jako pumpa ze Štuclinky a Zachumlánka.
Včera jsem si náhodou vzpomněla na jednu ze svých oblíbených povídek, totiž na Kožich od plukovníka. Napsal to Roald Dahl, ale to jsem zjistila až velmi nedávno. Když mi  bylo dvanáct a slyšela jsem tu věc poprvé (ano, nikdy jsem ji nečetla, vždy jsem ji pouze slyšela nahranou), byl mi nějakej autor poměrně ukradenej. Nicméně musím Dahlovi ustoupit v jedné věci - Karlík se mi možná líbit nemusel (samozřejmě ale nemluvím o filmu, ten je tak sladký, že se snad musí líbit všem), ale jeho krátké povídky stojí za to. Takže, pokud máte dvacet minut času nazbyt, na ulož.to je k mání nahrávka a vážně to stojí za to.
Dala jsem si menší pauzu s nakupováním, ale přijdou tak nějak časem narozeniny, a můj nejdražší tatínek se smiloval a zakoupil mi tenisky.

Má se to s nimi tak, že jsou skoro růžové, slepičí a vážně se mi moc líbí. Podobné je to s i mými téměř hotovými šaty na maturitní ples. Patřím mezi ty šťastné ženy, které se narodily s dlouhýma nohama. To ovšem neznamená, že když je šaty opticky prodlouží, není to další plus. 

Zjišťuji, že hodně nerada tančím makarénu (éééj, makarena!). V sobotu jsem na plese české televize měla tu čest poprvé ve svém životě vidět i klip, a dost mě to vzalo. Vzaly mě ale taky rozkošné malé sladkůstky, které byly k mání a osladily mi život tak na několik týdnů dopředu. Není nic roztomilejšího, než mini kremrolky a patrové dortíky třikráttři centimetry! 

Jo. A taky miluju svoje kamarádky, když se nazdobí jako dubajská princezna a masajský otrok.